Co mi přinesla výměna?

25. června 2017 v 12:30
Jak už jste se dočetli, strávila jsem rok na téměř druhém konci planety. Pojďme si krásně shrnout, co mi onen výměnný pobyt dal a čeho jsem se kvůli tomu musela vzdát.


Co jsem získala?
Přátele po celém světě.
Díky faktu, že jsem nebyla jedinou výměnnou studentkou v Kaohsiungu, jsem získala nespočet přátel, kteří bydlí v zahraničí. Na jednu stranu, ano, je to smutné, jelikož se uvidíme maximálně dvakrát do roka. Avšak my si tam vytvořili tak silné pouto, že nikdo z nás nepochybuje o tom, že se každoročně uvidíme. A z jakých zemí mí přátelé jsou? Převážně Brazílie, USA, Francie a Mexiko. Dále Peru, Finsko, Japonsko, Thajsko, Chorvatsko, Taiwan (nečekaně), Slovensko, Německo, Nizozemsko, Polsko a Indie. Tam všude se můžu podívat s tím, že mám o nocleh postaráno. A není to skvělé?

Samostatnost, zodpovědnost, učenlivost.
Víte, taková výměna není jen tak. Tam se o Vás nestará Vaše maminka, nemáte nikoho, komu byste pořádně věřili. Ano, někteří z nás získali host rodiny, které se k nim chovaly jako ke svým, avšak ty mé mě braly spíše jako přítěž. Jako tu "jinou", která má podivné zvyky a žádné vychování ( = Na Taiwanu je v podstatě neslušné veřejně vyjádřit svůj názor). Tudíž jsem se o sebe prakticky musela starat sama a navíc jsem se potýkala s obtížemi, které mi hádky s rodinami přinesly. Také bylo velice obtížné se s nimi domlouvat, když anglicky nezvládli ani slovo. Musela jsem se naučit čínsky. Což jsem k veškerému podivu zvládla. Sice velice neprofesionálně, ale domluvím se.

Čas si uspořádat myšlenky a priority
Zdá se to jako banalita. "Tss, to můžu kdykoli a kdekoli,"
Ale když to člověk vezme z druhé strany, tam jsem mohla analyzovat stále stejné situace dokola, jelikož jsem s lidmi tady nic nového nezažívala. Zkoumala jsem sebe, své reakce, svou povahu. Své přátele a jejich osobnosti. Přicházela na to, co se mi líbí a co mi vadí po dlouhém adolescentním bloudění empatiemi. Jednoduše jsem na svůj život koukala jakoby z vrchu. Koukala na něj a přemýšlela nad věcmi, na které jsem chtěla zapomenout. Řešila staré nedořešené problémy, cílevědomě se z nich učila.
A za tohle všechno jsem neskutečně vděčná. Že jsem to mohla podstoupit. Že mi to mohlo rozlepit oči.

Co jsem naopak ztratila?

Falešné přátele
Spousta mých rádoby kamarádů se mnou během výměny přerušila kontakt, čímž mi dala jasně najevo, co pro ně znamenám. Když jsem potřebovala s někým zavolat přes skype nebo tak, neměli na mě čas, anebo se jim můj přístup k životu začal neskutečně příčit.
Naopak jsem díky tomu zjistila, kdo na mé straně opravdu stojí a komu můžu věřit.

Svoje staré Já
Ano. Je to doslova tak, jak píšu. Během sedmi měsíců, které jsem na výměně strávila, jsem se nezměnila jen povahou, ale i vzhledem, názory a přístupem. Jediné, co mi zůstalo, je naivita (heh…).

Peníze
I to se musí zmínit. Výměna není zdarma. Avšak bych to psát nemusela, peníze to byly mého taťky, jenomže já jsem člověk vděčný a šetřivý. Takže ano. Stálo to kolem 2000 eur. Což je ale podprůměr, obvyklé ceny výměn se pohybují kolem 5000 eur. I tak je to ale hodně.

Jsem za tu výměnu hodně vděčná, o tom žádná. A toho, co jsem ztratila, nelituji ani trochu.
Pokud Vám to finanční prostředky dovolují, jeďte na výměnu taky. Buďte stateční. Získáte něco, co Vám nikdo na světě nikdy nedá. Zkušenosti, které nikdo na světě nemá. Protože každého to změní jinak. Můžeme jen doufat, že k lepšímu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 8991 81 2 :D 8991 81 2 :D | E-mail | 28. června 2017 v 22:57 | Reagovat

Zní jako zajímavej rok.

Co všechno se díky výměně dá získat a nakopak ztratit? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama